26. dubna 2016

Multi color ...




Brrr!!! Zima, zima...
Už mi leze krkem. Teplé oblečení uložené, topení vypnuté, příroda kvete a zelená se.
 Všechno je připravené na teplíčko a sluníčko.
Tak proč tu sedím v teplých ponožkách a huňatém svetru?

Protože ten APRÍL si dělá letos opravdu, co chce. 
Vánice, déšť,vichr,...
Už dost! Já chci teplíčko a kecky, ne dvoje ponožky!
Musím ten blog zahřát alespoň trochou teplých a veselých barev...




Mood board by M.G. 


Tyhle barvičky patří dvěma holčičkám a jejich právě realizovanému pokojíku.








Bude to hodně barevné a veselé. 
Samý puntík a proužek.







Mám moc ráda kombinace bílého nábytku a barevných doplňků, které prostě k dětem patří.
Alespoň se tam pak ztratí všechny barevné hračky. :-)



















Už se těším, až vše dotáhneme do konce a holčičky se budou moct radovat z nově předělaného pokojíku.
Ještě to chvilku potrvá, ale až to bude, tak vám ho ráda ukážu. 
Včetně fotek před a po. Pokud mi dá majitelka souhlas. .-)




Inspirace






Mood board by M.G.







Mějte krásný týden a pusťte si také barvy do domu, ať máme veseleji.
Třeba už se toho slunce dočkáme.
Pěkný zbytek APRÍLA všem! 
Martina G.



20. dubna 2016

Kde vařím...


Jo jo, naše kuchyň - to je téma. :-)
Čekala jsem na ni snad 8 let!
Předcházelo tomu vaření jídel na dvojvařiči a to i v době , kdy už jsme byli čtyři.
Žádný dřez, takže nádobí se štosovalo v lavoru, pak se přeneslo (tedy ne samo, já samozřejmě jsem ho přenesla) do koupelny, tam ho umyla v umyvadle a naskládala okapat do sprchy.
Čili když se chtěl někdo sprchovat, musel si nejdřív vyndat nádobí, odnést ho do kuchyně a uklidit.
No paráda! :-) 
Mě už to pak i přestalo vadit. Jak se říká, člověk si zvykne na všechno.

Spíš už mi lezly na nervy uštěpačné poznámky okolí a kamarádů :-)
 Tak co, už máte hotovou kuchyň? 
Nebo už máš kde vařit?  
A kdy už budete dělat tu kuchyň? 

Kdy, kdy??? 
Až  bude čas, ne! :-)

A ten čas jednou přišel...Jedno léto, kdy děti mohly zůstat u babiček se to stalo...










 




Vrhli jsme se na ní a za týden bylo hotovo. 
Tedy abych vám zase netvrdila, že je to tak easy...
...ona už část byla dávno předvyrobená a uložená v dílně, jen nebyl čas jí instalovat. 
Můj šikovný H. vyrobil veškeré korpusy a dvířka. 
A velká chvála na jeho zlaté ručičky, protože narvat do takového miniprostoru vše potřebné je pěkný oříšek.
Navíc ani jedna zeď není úplně rovná a všechno se musí pořád někde zařezávat a tvarovat...

















A jak jí popsat? 
Je to taková industriálně venkovsky laděná kuchyně.
Je malá, ale mám tam všechno, co potřebuji.
Také jsem zjistila, že si vystačím s celkem málem nádobí. Čili se vše vejde. 








Mám moc ráda ty otevřené police, kde vždycky mám všechno po ruce.
Jo jo, já vím - vy co nesnášíte prach, asi láteříte, že to byste mít nemohli... :-) 
Prach tam je, ale moc dlouho se na ničem neudrží. 
Protože při tak malém počtu nádobí se vše pořád točí a nestihne se to zaprášit.
A jestli tam prach je, tak ho nevidím. Kuchyň nemá okno a je v ní poměrně tma. .-)







Nejvíc na ní miluju jasanovou pracovní desku, která má nádhernou kresbu dřeva a je těžká jako... :-)
Přenášet a přidělávat jí bylo fakt něco.














Už v ní vařím skoro tři roky a pořád jsem s ní spokojená a děkuji svému H. za jeho šikovné truhlářské ruce.
Občas mě sice chytá touha po změně, ale...
Zatím to nechám být a jednou to zase pořádně proměním. 
Musím si jí přece užít, když jsem na ni tak dlouho čekala.
Její montáž mě sice stála jednu ztrátu, ale to je život.

Všem přeji, ať se jim také plní sny o krásné kuchyni a nejen takové.
Martina G.




18. dubna 2016

Kufr s modřencem...



Modřenec...
Je všudypřítomný - v každé zahrádce, dokonce i mimo ně... 
Vidím ho úplně všude. .-) 
Jen ho nevidím modře.
 Ani nevím, proč se tak jmenuje.
Vám přijde modrý? 
Spíše mi to připomíná fialkovou a modrofialovou. 












Ten můj mi natrhaly děti a tak jsem ho musela hned dát do váziček a každý pugetek do jiné, aby bylo jasné, co je od koho. :-)






A protože je tak krásně výrazný, tak jsem to také hned vše vyfotila...
Zátiší s kufrem samozřejmě a moje neustálé přehazování dekorací.
Vděčný to kufr!



















Mějte krásný týden a někdy zase ahoj!
Martina G.
11. dubna 2016

DIY... Udělej si sám!


Všichni asi ví, co to znamená DIY. Je toho plný internet a blogy. Všichni tvoří a přetváří. Pro někoho se z toho stala vášeň, jiný chce ušetřit,... Důvody jsou různé.
Každopádně všem takovým fandím, protože i já jsem DIY maniak. :-)

Moje důvody proč tvořím DIY věcičky a dekorace jsou ty spořivé a ...

...a mám trochu úchylku... Asi nejsem sama, ale sbírám všechno možné venku i uvnitř. 
Všechno, co by se mohlo na něco hodit.
Máte to také tak? 
Třeba uvidím zajímavou větvičku, kámen, prkýnko,...a už si říkám, to se šikne. 
A tak skladuju a skladuju, sbírám větve, větvičky, kamínky, bedýnky, kartony,...
No a ono se vždycky něco hodilo. Hrozně mě pak baví z takových věcí tvořit.
Dost často vznikne úplně něco jiného, než jsem zamýšlela.



















 Například spousta věcí vznikla při tvoření dětského pokoje, jak už jste si asi všimli. Dlouho jsem nosila z Billy takové ty tenké překližkové bedýnky s tím, že se z nich něco udělá... A pak na to došlo.
Stačilo je nůžkami na plech :-) nastříhat na pruhy a hned z toho byla písmena na zeď.
 Pak už jsem je jen omotala jutovým provázkem a hotovo.
Stejně tak žralok, který je také z bedýnky a jaký slaví úspěch.











Nebo tahle cedulka s nápisy. To jsou naplavená dřívka z pláže. Stačí jen fix a tavící pistole. Která je mimochodem úžasná na všechno možné. Co se s ní přilepí, drží jak přibité.






Písmenka na poličku a kostra ryby ...Opět naplavené klacíky od moře spojené pistolí  a provázkem. Nic jednoduššího není. A je to zadarmo.
















A na tuhle garnyž jsem obzvlášť pyšná. .-)
 Je z topolové větve, kterou jsme si přinesli z jedné aleje.
 Podotýkám, že nic v přírodě nelámu a neničím. Vše co si přinesu leží na zemi, je uschlé a neživé. Takže ochránci přírody se nemusí bouřit. 
Doma jsem větev obrousila a pověsila na konzole a hotovo.
 Žádné náklady! 












Tyhle dekorace už jsou pracnější. Šití přece jenom zabere více času. 
Rybičky různě střídám. Chvíli visí na větvi na okně, chvíli na nebesích nebo u stropu... Mám ráda změny a dekorace cestují kolem a kolem.










Tyhle moje úchytky-neúchytky také už znáte. Jsou to jen nalepené obr knoflíky, ale z dálky to nikdo nepozná. .)










Polička doplněná o větvičku na zavěšení bižuterie a vpravo nástěnky ze starého "hadru" opatřená stuhami s kolíčky.








Jak vidíte, nic z toho nestálo ani korunu a přece to dělá velký efekt. Navíc mě těší, že až budu dětem pokoj předělávat, mohu vše bez lítosti vyhodit a nelitovat utracených peněz. Nebo to využiji jinde a jinak.
 Kdo ví? Ta moje tvořivá hlava zase něco vymyslí.

A co vy, také máte raději DIY věci nebo dáte přednost koupeným, které už jsou hotové? 
Přeji všem bláznivé tvoření a radost z výsledku.
Krásné dny! 

Martina G.

6. dubna 2016

Znovu od podlahy... aneb Kouzlo nátěru



Jak jsem nedávno slíbila, že popíšu další fázi rekonstrukce naší podlahy, tak nyní plním.
Konečně mám trochu času vše popsat a ukončit tak seriál o 90 ti leté podlaze. :-)
Pro někoho dnes možná nezajímavé téma, ale ti kdo řeší podobnou rekonstrukci, snad rady ocení.
Dnes to bude o jejím natírání a dokončování.















Nátěry jsou má doména...Natírám pořád, všechno a ráda. Jakmile se mi něco přestane líbit, šup s tím pod brusku a nový nátěr. 
Je to vždycky trochu dilema, protože se nikdy nemůžu rozhodnout pro odstín. 
Někdy to trvá opravdu dlouho... 

Hledám inspirace, zkouším, představuji si a nakonec musím něco vybrat, neboť to už samozřejmě chci mít hotové.



Před nátěrem



Bylo tomu tak i naší podlahy. 
Věděli jsme, jen jedno...Chtěli jsme ji mít co nejvíce přírodní a "dřevěnou", aby byla vidět struktura, suky ...
Trvalo to pěkně dlouho, než jsme se rozhodli pro konečný přípravek k nátěru. Strávili jsme desítky hodin na internetu zkoumáním podobných podlah, chodili po vzorkovnách, studiích,...Koupili si i vzorky různých nátěrů a zkoušeli to na prkýnkách.
Ono to totiž není jen tak, natřít takovou velkou plochu něčím, co se vám za týden přestane líbit. Nehledě na to, že nátěry podlah jsou i finančně dost náročné.
Takže po dlouhém bádání a zkoušení padlo konečné rozhodnutí a to...


A to na tento skvělý přípravek od firmy OSMO. Je báječný - snadno aplikovatelný, přírodní, efektivní, vydatný, dobře vypadá,...
Měli jsme ho vlastně i ověřený v jiné podobě na kuchyňské desce, kde se osvědčil na výbornou.




A nyní ten slavný postup...


Krok 1.
Potřebujete několik starých hadrů, které nepouští chlupy. Potom něco pod kolena, protože na nich strávíte několik hodin. Vše lze dělat i válečkem, ale na to jsem si nepřipadala dostatečně zdatná.

A nakonec OSMO olejové mořidlo dle vašeho výběru.







My jsme vybrali bílé, pro docílení skandinávského vzhledu podlahy. Nemám ráda lakované podlahy, protože po čase žloutnou, povrch je uzavřený lakem a opravy jsou složité-musí se brousit většinou celá plocha.
Podlaha natřená tímto způsobem je sice náchylnější na oděr a mechanické poškození a když vám něco těžkého nebo ostrého spadne na zem, je to bohužel vidět. 
Ale...nám to nevadí a počítali jsme s tím. Nechtěli jsme mít dokonalou podlahu. Tedy dokonalou ano, ale spíše ve smyslu celkového vzhledu a mírná patina v podobě používání a menších oděrek a vrypů není na škodu. Spíše naopak. 
Výhodou voskového oleje je, že v případě nutné opravy stačí místo opravit lokálně - tedy zbrousit a natřít jen to poškozené místo. 













Kleknete si na kolena a štětcem nanesete vrstvu mořidla a roztíráte hadrem, dokud se nevsákne. 
Je potřeba postupovat celkem rychle, aby se netvořily fleky.
No a takto pokračujete po celé ploše, dokud vše není "zamořené" :-)
Je to celkem fuška a trochu to smrdí. Větrat to chce také raději hodně.
A takhle to pak vypadá. Trochu mě děsilo, že je to moc bílé, že jsme vybrali špatně, ale konečným nátěrem se vše ztlumilo.



Mořidlem natřená podlaha 


Krok č.2

Po dokonalém zaschnutí mořidla ( zpravidla druhý den ) můžete pokračovat konečnou úpravou.
Vybrali jsme zase přípravek OSMO, tentokrát tvrdý voskový olej v transparentní barvě. 
Ten podlahu krásně uzavřel, ale ne tak jako lak nebo vosk a ztlumil bílé mořidlo. 

Olej jsem nanášela speciálním válečkem k tomu určeným. Je třeba si dávat pozor, abyste nezapomínali na veškeré plochy. 
Tento nátěr jsem aplikovala 2 x. Vrstva zasychá cca 12 hodin, lépe nechat déle. 
Po zaschnutí první vrstvy jsem podlahu lehce přebrousila velmi jemným brusným papírem. 










Odkaz na můj předchozí článek, kde popisuji rekonstrukci před nátěrem.

 http://dekorater-amater.blogspot.cz/2016/03/rekonstrukce-90-let-stare-prkenne.html




Čerstvě naolejovaná podlaha


Naolejovaná levá část



Zaschlé obě vrstvy oleje







Zkouška s nábytkem :-)



Pak už zbylo jen přidělat lišty kolem zdí a hotovo.


Tak snad to některému kutilovi pomohlo a trochu jsem přispěla našimi zkušenostmi. Práce to byla náročná a trvala několik dní. Desítky hodin na kolenou při broušení, vkládání lišt do spár, pak při natírání,... 
Ale výsledek nás velmi mile potěšil a měli jsme obrovskou radost, že jsme to dotáhli k tak pěknému výsledku. Trochu se vytahuji, ale mám proč. :-) Podlaha se mi moc líbí a všichni nám ji chválí. Navíc rozsvítila celou místnost a už nemusím sundavat z chodidel starý červený nátěr, který se mi na ně lepil. :-)

Takže zdar takovým projektům a nebojte se jít do toho! 
Stojí to za to. 

Martina G.