31. března 2016

Pink and grey...



Hezký aprílový den! Opravdu se vydařil... Je tma a střídají se všechny druhy počasí. 
Tak já to trochu rozsvítím růžovou, kterou jakožto barvu vlastně nesnáším...a to jak na oblečení, tak v interiéru. Ale...



Mood board pro klienta



...ale růžová z téhle mé koláže je úplně jiné "kafe"
Tuhle růžovou - podobnou barvě pudru miluji. Je lehounká a jemná, hodí se téměř ke všemu a na rozdíl od "žužu" růžové ( jak říkám takové té dětské syté růžovce ), neuráží, nekřičí, drží se v pozadí a přitom je elegantní a zajímavá.








A v kombinaci s šedou a černou je naprosto úchvatná. Když se k tomu ještě přidají měděné doplňky - je to nádhera. :-)
Hlavně Skandinávci umí tyhle jemné "pastelky" krásně kombinovat. U nás jsme se pořád ještě nezbavili těch "žužu" barev...sytých a křiklavých až hrůza. 










Tapeta











A pro tyhle kombinace se rozhodla jedna slečna ve svém obývacím pokoji. Zatím je fázi přípravy a já doufám, že svůj názor nezmění a nebude "pudrovky" bát. Těším se, že vše dotáhneme do konce a ukážeme vám pak konečné fotky z realizace. 




























A jestli vše dopadne jinak - nevadí.
 Vím, že má dobrý vkus a rozhodně se nevrhne na "žužu" a spol. :-)



Pinterest

















A jak to máte vy s barvami? Tíhnete k sytým nebo vás stále častěji uchvacují něžné pastelové barvy, které se k nám pomaloučku dostávají? A které, jak jsem zjistila, se docela těžko shánějí a je těžké je nechat namíchat.


Veselý APRÍL a ať jsou aprílové vtípky laskavé a neškodné a ne "žužu" jedovaté! :-)))
Martina G.

29. března 2016

Letem světem ...

Dnešní příspěvek nebude vůbec o bydlení. Ale pro mě vlastně tak trochu ano, protože to spolu úzce souvisí. 
Jsou to moje postřehy z přírody, která mě často inspiruje a ze které se dá čerpat tolik věcí...




Nebe na jedničku...


















Je to bezedná studnice maličkostí a zároveň velkých věcí, které se dají použít v jakékoli oblasti. Moc ráda používám v interiérech přírodní materiály. Nedám na ně dopustit a snažím se vždycky alespoň něco málo do každého interiéru "nacpat".   :-)  
 Miluji naplavené dřevo u moře nebo větve z potoka... Z nich se dají tvořit tak úžasné věci. Nebo uschlé větvičky z keřů, stonky bodláků, bobule,...
Líbí se mi i ponuré krajiny, které jakoby byly výjevem z hororu... pokroucené stromy a větve, rozpadlé pařezy,..








Chameleon...












A nakonec něco barevného v záplavě hororu... :-) Probouzející se jaro je plné energie deroucí se na povrch... Barevné květy uprostřed šedohnědé krajiny působí jako oáza v poušti. 





Mějte krásné jaro a nechte se inspirovat přírodou.

Martina G.

24. března 2016

Na obláčku...

Čeká mě nový projekt. Je to pokojík pro dvě malé holčičky.
Nazvala jsem ho Na obláčku, protože by měl být plný obláčků a modrého z nebe.



Koláž stylu a barev




Dětské pokoje mě baví úplně ze všeho nejvíc. Neexistují na ně vlastně žádná pravidla co se týče barev a dekorací. Je to jen na fantazii dětí, rodičů nebo designéra. 
A navíc - děti jsou vděčné a stačí jim málo...
Při tvorbě dětského pokojíku je pro mě důležité, aby byl hravý a veselý a také nápaditý. Aby se tam objevilo něco originálního. Aby to nebyla jen soustava vestavěných skříní kolem zdi. 
Mám ráda veselé dekorace, hlavně ty DIY. Kdy stačí pár větviček, provázek, kolíčky,...cokoli a dají se z toho tvořit neobyčejné věci. 



Pinterest



Líbí se mi kombinace lehounce modré a bílé a vše "přiostřené" černými akcenty, které tomu dodají dynamiku. 
Nevím, zda si holky nakonec vyberou tuto kombinaci nebo to dopadne úplně jinak...










Zdroj: Just flags


Zdroj: Just flags




Nevím, zda si holky vyberou nakonec tuto kombinaci...
Nebo to dopadne úplně jinak.









 Nechte se překvapit:. :-)  A já se určitě pak pochlubím, jak to dopadlo.
A jaký pokojík byste chtěli vy pro vaše děti ? 






Modré z nebe přeje...
Martina G.




22. března 2016

VELIKO DEKO MINIMO ...

Zní to jako nějaký kód, že? Ne, to je jen moje pojmenování velikonoční výzdoby, která je u mě vždy velmi minimalistická. 
Nevím proč, ale výzdoba na Velikonoce mě nikdy moc nebrala a nijak jsem jí neprožívala. Na rozdíl od Vánoc, kde řádím více. :-) 
Možná je to na mě moc barevné a ruší mě to v interiéru...











Možná je to tím, že nebýváme doma a někde lítáme a užíváme si spíš přírody než města. Trávíme většinou čas v kraji, kde se místo vajíček dávají klukům mašle na pomlázku a kde dospělé "kluky" potěšíte spíše slivovicí nebo deci vína. .-)






Je to zajímavé, že mě - jako notorického zdobiče a dekoratéra Velikonoce nechávají chladnou. A přitom jsou to pro většinu  křesťanů  důležitější svátky než Vánoce. 
Nějak na to nemůžu přijít, proč mě "veliko deko" moc nebaví. Tak vás potěším jen pár obrázky své velmi minimalistické výzdoby. Děti tomu pomohly a "odyzajnovaly" vajíčka, babička zapíchla vrbové proutky a já to pěkně vyfotila. :-)




A co vy zdobíte na Velikonoce hodně nebo málo, barevně nebo černo bíle, tradičně nebo moderně,...

Krásné velikonoční svátky plné sluníčka a jarní nálady.
 A užijte si den navíc, který nám letos poprvé nadělili. Nezapomeňte také na něco nového! Znáte to s tím beránkem? :-)

Martina G.
21. března 2016

Zase ten kufr...

Když on se mi tak líbí...
 Pořád se na něj musím dívat a neustále na něm měním dekorace a přesunuji ho z rohu do rohu... Asi si myslíte, že jsem divná. Možná jsem... 





Jenže já mám až teď pocit, že on ten kufr sem vnesl to pravé. To co mi tady chybělo. Už dlouhou dobu jsem si ukládala různé typy odkládacích stolků. Nejdřív to vyhrávaly takové ty "šišojdy" skandinávského stylu, poté "pavouk" od Halabaly, pak jsem si chtěla navrhnout svůj vlastní a chvíli vyhrávaly bedýnky...




No a kdo by tomu věřil, že nakonec mě uchvátí obyčejný kufr. On ale není obyčejný, je krásný, je ideální. 






 Ale už vám dám pokoj s tím mým kufrem. Jen pár fotek, jak se na něm měnily dekorace. 
Máte doma také takovou nějakou ikonu, kterou se rádi kocháte? Kterou si hýčkáte? Pokud ano, napište mi a sdílejte své radosti.





Všem krásný týden a nezapomeňte - staré kufry NEVYHAZOVAT! :-)

Martina G.
17. března 2016

Crazy room...

Crazy room...


...ano, tak říkám dětskému pokoji našich dětí, který jsem jim vytvořila a který je tak trochu crazy. .-)
Jeho osud je trochu složitější a trvalo dlouho, než došlo k jeho realizaci. Ale o to větší radost z něj teď máme. A hlavně ten klid, když přijdeme domů a děti si hned vlezou do něj a nemusíme být celé odpoledne v jedné místnosti jako dřív.





Je sice hezké mít společný obytný prostor, být neustále v kontaktu, ale...
Co si budeme povídat - po několika letech neustálého zakopávání o hračky, pastelky, pomalovaných zdí,...už to chtělo nějakou změnu.
A hlavně, to co mou esteticky založenou duši trápilo nejvíc - jistě tušíte. :-)
Byla to nemožnost si obývací pokoj udělat po svém, dekorovat, krášlit.
 Copak to jde, když vám to kazí barevné kostky, plyšáci, bedny se vším možným. A i když si to na večer na chvíli schováte, ráno je to tam znova.








Takže možnost zrealizovat dětem pokoj, byla pro mě jistá úleva, ale hlavně zábava a od té doby vlastně už tak trochu i moje současná práce.

A proč mu říkám CRAZY? No měl to být původně námět námořnického pokoje, což v podstatě je, ale trochu se to zvrhlo spíše v bláznivé kombinace modré a červené. Čili v bláznivé pojetí něčeho, co z dálky snad připomíná styl námořníků. :-) 



Vzhledem k tomu, že děti jsou zatím dětmi, tak to k nim, myslím, patří a za pár let ( spíš dříve, protože už mám zase cukání vše udělat znova :-)) ho stejně budeme muset  přizpůsobit budoucím puberťákům.

Jeho zařízení je tak trochu provizorní. Neměli jsme při realizaci moc času a tak vznikly postele z palet, pak se přidaly police ze starých bedýnek a když už jsme byli u používání recyklovaných  předmětů, došlo na stůl po babičce, truhlu z půdy,...
Pak už to doplnila jen garnyž z topolové aleje, pádlo od známých, police, které děda někde našel,...

Garnyž z topolové větve


Já to všechno odekorovala ručně šitými  textilními doplňky a dekoracemi z naplaveného dřeva a hotovo.










Vlastně jsem ráda, že je zařízení tak variabilní. 
Je pro mě výzvou tvořit z věcí, které mám k dispozici - předělat je, použít jinde a jinak, dát jim novou funkci a tvář.
 Ráda tvořím tzv. z NIČEHO a to zdánlivé NIC má někdy daleko větší efekt než drahé "designové" kousky. 







Dětem se pokoj líbí, jsou v něm rádi a dětské návštěvy jim ho chválí. Méně tak dospělí, ti jsou často trochu upjatí a řeší prach v otevřených policích a pod paletami... :-) 
No jasně prach tam je, možná víc než jinde, ale nejsme alergici, tak to přežijeme. Máme přece doma vysavač a hadr, ne?

Samozřejmě vše, s čím lze hýbat, cestuje neustále sem tam a mění své pozice. Nenávidím nábytek na míru a vestavěné cosi, co mi brání ve změně, kdy se mi zlíbí.
 To by pro mě bylo utrpení - nemoci s tím hnout. .-) 

Knoflíky místo úchytek


Důkaz, že nábytek neustále cestuje...

No a já už plánuji, jak pokoj předělám v budoucnu a už se moooooc těším. Asi budu muset dát více na přání dětí. Přece jenom budou starší a zřejmě s jiným názorem.:-) Třeba budou chtít polepit celou zeď svými idoly nebo tam mít graffiti. Kdoví! 


Všem krásný prosluněný den a dětem snové pokojíčky!

A pokud vás baví náš pokojík - neváhejte mě kontaktovat a vytvořím pro vaše děti také tokový CRAZY ROOM. 

Martina G.